Dveřní nástěnka

Dveřní nástěnka

Hoši, něco tady s tím musíme vohnout..

::Dveřní nástěnka::
INdoor
OUTdoor
..co se dveřmi neprotáhlo
Diskuze
Strojovna
..klíčová dírka
Odkazy
..do pekla
Honzíkov
..do většího pekla
reklama
..smrdí

Stav pantů:

DN nevyhovuje ničemu a nikomu, natož nějakým standartům..


*
Klika
Božstvo vol. 4 - Oush : Kniha první

Velkým červeným prstem se světlými skvrnami mi to vysvětloval, a bylo to umocněno mohutným vibrováním, které ho všude provázelo. Mluvil Oush ke mně na chvějící se rovině při velké krychli, řka: "Přikaž synům tvých dveří, ať dadí mým vibracím ten správný vodič, ať i jejich hovada šíří učení mé." To se opakovalo během každé půlvlny jeho vibrace nespočetněkráte. Pak jsem se probral a spadl z metrové levitace na své lože. Co to bylo za s.. mám to ale žíze.. mám to ale velký svitek v úste.. svitek? obtěžkán aliteračními metaforami? ..a doprdele.

Přátelé, když jsem to začal podruhé číst, tak najednou mi z toho začal vyvstávat úplně jinej smysl, než sem chápal předtím. Najednou jsem začal poznávat, že v těch metaforách Oushovy Nemesis je naprosto podobnej výklad, kterej já znám z Bible. Tohle vám většina lidí bude odmítat, ale já jsem shopen todleto i řekněme dokázat? Ale to neni náš problém tady, echm, já jenom vám řikam, že sem najednou začal chápat, co tam skutečně je, protože sem měl otevřené nevědomí. Mně vám začali přicházet prostě zprávy, které, já to řeknu tak.. ..nebyly moje. Že i ten pokyn abych to nespolk, nebyl můj. To bylo, když něco prožíváte, třeba když máte nějaké ty hluboké sny, někdo tomu řiká zjevení, tak tam vám přicházejí obrazy, které byste si nikdy nevymysleli! Zvlášť, když jsou to takové ty hluboké osvícení, víte? To by.. ..helejte, já bych si to nikdy nevymyslel, co si tady třeba za chvilku přečtete - co přišlo. Já bych to nedokázal, víte a přitom to je tak logické a řekněme tedy, z mého hlediska pravdivé, vám to.. ..mě vyvrátilo ateismus. Čili já sem byl vnořen, hm, defakto proti své vůli, já nechtěl být vnořen! Já byl vnořen.. A dvakrát! A prožil jsem něco, tedy spontánně, co zcela změnilo můj život, víte, já si tohleto často znovu pouštim.. ..v hlavě, jak to probíhalo a já jsem stále překvapen, že něco takového vůbec existuje. Tak já vám teda napíšu, co to vlastně bylo ...

(Dr. Král)



KNIHA OUSHOVA PRVNÍ,


kteráž hudba

NEMESIS.

Kniha rodu Oushe, syna Davidova, syna Janova.



Vážení přátelé, byla mi nabídnuta ta možnost, že bych se mohl participovat na rozkvětu DN alespoň jedním článkem. Lépe řečeno, tak trošku jsem se vetřel, protože jsem si chtěl vyzkoušet, jaké to je, psát na tyto kultovní stránky a začlenit tím svůj článek mezi takové, které vytvářejí oni čtyři zakladatelé DN a mí spolužáci.
Jako vlastně ani nevím, o čem bych měl přesně psát. Mám toho na jazyku mnoho a nejsem si jist, co se sem hodí a co ne. Nejsnazší pro mě asi bude, když budu psát o něčem, co je mému srdci velmi blízké a s čím mám už nějaké to dočinění. Budu hovořit o hudbě, ale ne tak, jako to dělají mnozí hudební kritici. Podíval bych se na ni obecněji…

Sami dobře víme, že každý jedinec na tomto světě potřebuje k životu něco, co jej neustále drží tzv. nad vodou. Prostě nějaký ten motor, který jej žene neustále kupředu, a díky němuž jej jeho život těší. Je to láska k něčemu abstraktnímu, ale přeci jen částečně hmatatelnému. K něčemu neživému, ale přeci jen něčemu oduševnělému. Člověk si k věcem vytváří mnohdy silnější vztah, než k lidem samotným. Támhleten myje auto, mluví k němu jako k příteli a hladí ho, támhleten zase brousí dřevo, čichá jeho vůni, a kochá se pohledem na jeho strukturu, támhleten si sedne k hudebnímu nástroji, zahraje na něj a při tom jej poslouchá…


Je to vlastně druh duševní stimulace. Hlavně akustické projevy působí na člověka nejintenzivněji. Sluch je velmi citlivý orgán, od kterého se odvíjejí veškeré ostatní pochody v lidském těle. Kdybych si měl vybrat, jestli být hluchý nebo slepý, asi bych dlouho nepřemýšlel, i když to je dost relativní záležitost. Raději na něco podobného nemyslet.


Hudba nás provází od počátku lidské existence. Už tehdy měl člověk vybudovaný jistý smysl pro rytmus a dokázal jej skloubit s různými zvuky, které se daly vytvořit buď různými mechanickými prostředky nebo samotným hlasem. Těmi mechanickými prostředky můžeme myslet např. tleskání rukou, bouchání do dřeva atd. To mělo za následek vytvoření mnoha primitivních hudebních nástrojů – různé perkuse nebo dřevěné flétny. Velký rozvoj hudebních nástrojů přišel až po vynalezení prvního strunného nástroje kdysi ve středověku.

Hudbou se dají u posluchačů vytvářet nepřeberná množství nálad, na lidi působí relaxačně nebo naopak depresivně. Hlavně bez hudby bychom si nikdo už nedokázal představit kulturní život. Nebyla by hudební rádia, akorát by bylo mluvené slovo. U toho by nejeden z nás po chvíli usnul. Nebo dokázali byste si užívat pořádný mejdan bez hudby??? Tam by nikdo ani nepřišel. Nebyla by žádná hudební média, jako např. gramodesky, kazety, CD. Mělo by to maximálně jednu prospěšnou vlastnost. Mladí lidé by měli nepochybně lepší sluch, protože by nebyli vystaveni hlasité hudbě, která je pro ně v současnosti typická. Co by se prodávalo, by byly tak maximálně pohádky vyprávěné Karlem Högerem. Mimochodem jednu desku osobně vlastním. Ale i zde najdeme krátké hudební pasáže. Prostě hudební průmysl by vůbec neexistoval, neexistovaly by ani žádné komerčně úspěšné hudební soutěže, mobilní operátoři a soukromé televizní společnosti by tudíž měli nižší zisky, a to bych mohl pokračovat dále…
Hudba není byznys, hudba kultůra je…

Je až s podivem, kolik hudebních stylů se za posledních padesát let vyvinulo a různě se mezi sebou promísilo. Ze všech stran jsme bombardováni nespočetnými názvy, které vycházejí vlastně jen z pár základních stylů, ale mají mezi sebou jen nepatrné odlišnosti. Občas v tom má i samotný posluchač trošku nepořádek a problémy se správným zařazením skupiny k tomu kterému hudebnímu žánru. Na druhou stranu, na hudebním poli máme možnost širokého výběru. Už nelze s jistotou určit, který hudební žánr je světově nejrozšířenější. Teď už je tady toho tak mnoho, že sympatie posluchačů jsou mezi jednotlivými žánry rovnoměrně rozloženy. Druhá věc je, které hudební žánry jsou přednostně medializovány na úkor jiných. S tímto široce koresponduje i komerce. Pokud se hledí na hudbu jako na prostředek pro vydělávání velkého množství peněz, dává se většinou přednost image než hudební kvalitě. Potom to podle toho taky vypadá. Z toho vyplývá, že medializovaná hudba je převážně komerční. Tady jde o byznys, o nic jiného. Jako příklad mohou sloužit různé boybandy či jednotliví zpěváci nebo zpěvačky, kteří se z ničeho nic objeví v hitparádách, aniž by je před tím vůbec někdo znal. Vypadají jako ideální modely z módních časopisů, mají jeden pilotní song, který pouští desetkrát denně na každé radiové stanici, píší o nich v bulvárních denících, časopisech pro mládež, děvčata si vylepují jejich plakáty nad postel. Téměř výhradně tyto pomyslné hvězdy končí po pár měsících a už o nich nikdo nikdy neuslyší, tedy kromě jejich písní. Podobné projekty mají v devadesáti procentech jepičí charakter. Obě strany jsou spokojené, producent shrábl investované peníze se značným ziskem, zámořský „umělec“ získal popularitu třeba i někde v České republice a do konce svého života se o něm bude mluvit, jako o tom člověku, který zpíval ten a ten letní hit. Nikomu však nevrtá hlavou, proč už o něm není ani vidu ani slechu. A tak to v této době funguje. Nejhorší je, že se o těch kvalitních a potenciálně úspěšných kapelách jen málokdo dozví, protože ony prostě nemají takové štěstí.

Nedá se s tím nic dělat, hudba se neustále vyvíjí, kapely vznikají a zanikají, některým se podaří prorazit do šoubyznysu, jiným ne. Důležitý je však vlastní vnitřní pocit, ať už je člověk aktivní hudebník či posluchač. Hudba musí být od srdce, jinak nám nedá to pravé. A nemusíte mít skvělý hudební sluch. Každý hudbu vnímá po svém a tak, jak to má nejradši. Ten nejkrásnější pocit při poslechu hudby je při pasážích, kdy vám naskakuje husí kůže z toho nádherného souznění tónů a zažíváte krátkodobé pocity euforie. Je v tom ještě něco víc, co však nelze vyjádřit slovy. Podobný pocit při žádné jiné příležitosti jen tak nezažijete. A v tom je síla a krása hudby…

(Oush)




Autor: samorost

Naposledy změněno: 27.02.2006 22:22:41

Vyhledávání na DN:

Anketa:

Stisky kliky:

CZilla - Lokalizace, podpora a propagace projektu Mozilla.org. Get Firefox!
Dveřní nástěnka ®, ver.0.70 beta, © 2006, stránka vygenerována za: 0.00s.
webmaster: H42K